Podmínky provozu komínu

Zákon č. 201/2012 o ochraně ovzduší a související předpisy

V současné době ví všichni ti, kdo se jen zčásti zajímají o mezinárodní dění a ekologii, že pojmy jako je klimatická katastrofa, nebo skleníkový efekt jsou stále více používány v souvislosti s ochranou atmosféry, která se stala mezinárodně politickým zájmem.

Některé údaje z roku 1998 tak , jak byly zveřejněny v SRN.

Ozónová díra měla v  roce 1997 již 20,000.000 km2, ( což pro představu prezentuje plochu rovnající se dvounásobku plochy EVROPY ). Vznik a rozšiřování ozónové díry mají na svědomí prvky souhrnně označované jako FCKW - freony (chloridy, uhlík). Rozhodujícím plynem , který způsobuje skleníkový efekt a tím i celkové oteplování atmosféry je CO2. Podle údajů evropské komise má podíl na poškození atmosféry až padesátiprocentní. CO2 vzniká při spalování všech fosilních paliv a na rozdíl od NOx, nebo SO2 ho lze ze spalin vyčistit jen s velkými náklady. Při spalování zemního plynu, který je bohatý na vodík a chudý na kyslík se tvoří málo CO2. Oproti spalování LTO jen 25 %. Celková produkce CO2 na zeměkouli je 832 miliard tun ročně. Proto ve světě dochází ke značnému zkvalitňování spalovacího procesu. Ve světle toho, že při výrobě 1 kcal tepla vznikne 0,56 až 1,1 kg CO2, je tento trend velice pochopitelný. Proto se v SRN snaží chránit životní prostředí i tím, že každý uživatel jakéhokoliv spotřebiče je povinen strpět každoroční kontrolu účinnosti spalování. Stát každoročně stanovuje maximální povolené procento účinnosti spalování. Kontrolou jsou pověřeni koncesovaní kominíci, kteří měření účinnosti provádějí. Děje se tak plošně,protože dlouhodobými zkušenostmi bylo zjištěno, že v SRN je 35 % vyrobené energie spotřebováno průmyslem, 20 % provozem aut a 45 % provozem domácností.

V SRN je v domácnostech spotřeba energie rozdělena zhruba takto :
- 10 % TUV
- 84 % Topení
- 6 % Provoz elektrospotřebičů
Pozn. : K nápravě škod způsobených jednou tunou CO2 je nutno investovat cca 8.000 Kč.

Podíl jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší v ČR za rok 2002

Pozn. : Jen pro ilustraci - v roce 2000 vyprodukovaly v ČR malé zdroje znečištění ( od 0 do 200 kW.) cca 150 tisíc tun CO.

Základním obecně závazným předpisem, který upravuje povinnosti právnických a fyzických podnikajících osob v ochraně životního prostředí je

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

Vyhláška č. 356/2002 Sb.

Tzv. vyhláška průřezová. Stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování

Nařízení vlády č. 352/2002 Sb.

stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Při kontrole spalinových cest prováděnou při měření emisí, nebo samostatně je nutno posuzovat spalinovou cestu i z hlediska dalších předpisů a těmi jsou zejména zákon o požární ochraně, NV č. 91/2010 sb.. a jednotlivé platné ČSN a EN.
Zákon o požární ochraně + Vyhláška č. 246/2001 Sb.
Základním obecně závazným právním předpisem na úseku požární bezpečnosti je zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (ve znění zákona č. 425/1190 sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb.), jehož poslední novelizace je provedena zákonem č. 237/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.1.2001. Tento zákon stanoví podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů a právnických a fyzických osob. Bližší podrobnosti upravuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb. platná od 23.07.2001, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně.
Některé podmínky požární bezpečnosti při používání tepelných spotřebičů jsou stanoveny v § 42 "Tepelné spotřebiče" takto:
Při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, zejména starší výroby, u kterých není k dispozici původní dokumentace (návod výrobce na provoz, kontroly, údržbu, případně obsluhu) se postupuje podle dokumentace technicky a funkčně srovnatelných druhů a typů spotřebičů.
V případech uvedených v odstavci 1 nebo není-li bezpečná vzdálenost pro umístění hořlavých látek a materiálů od vnějšího povrchu tepelných spotřebičů uvedena v návrhu výrobce, považuje se za bezpečnou vzdálenost u spotřebičů na pevná paliva vzdálenost 800 mm ve směru hlavního sálání a 200 mm v ostatních směrech, u spotřebičů na kapalná a plynná paliva au elektrotepelných spotřebičů vzdálenost 500 mm ve směru hlavního sálání a 100 mm v ostatních směrech.
Při používání tepelných spotřebičů na pevná paliva se nevychladlý popel ukládá do nehořlavých uzavíratelných nádob.

NV č. 91/2010 sb.

Problematikou kontroly a čištění komínů se zabývá již zmíněná NV č. 91/2010 sb.. Ta stanovuje zásady kontroly , čištění a zkoušení komínů. Vyhláška se vztahuje na správce a uživatele objektu a kominický podnik. správce objektu odpovídá za bezpečný provoz komínů a spotřebičů paliv. Kominický podnik je odpovědný (v objektech s jejichž majitelem uzavře smlouvu na provádění kominických prací podle NV č. 91/2010 sb.) za řádné čištění komínů a kontrolu jejich stavu. Čištění se provádí ve lhůtách stanovených podle výkonu spotřebiče a druhu používaného paliva a podle četnosti používání (celoroční nebo rekreační provoz). Z hlediska požární bezpečnosti je mimo likvidace sazí (možnost jejich vznícení v komíně) důležitá kontrola stavebního provedení komínů a umístění dřevěných součástí stavby, zda tyto neohrožují požární bezpečnost objektu, zvláště při prostupech komínů půdními prostory a střechou. Za činnost u niž hrozí nebezpečí vzniku požáru je nutno považovat vypalování komínů. Vypalovat je možné pouze zděné komíny a to až po tom, co se učiní vhodná preventivní opatření.

U právnických a podnikajících fyzických osob je mimo jiné stanovena povinnost dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností a pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady. Fyzické osoby jsou zase povinny počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požárů, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů a dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činnost. Za neplnění těchto povinností je možné uložit sankce.

Stavební zákon č. 50/1976 Sb. + související předpisy

Při nové výstavbě a změnách staveb je třeba se řídit zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a o změně a doplnění některých zákonů (úplné znění č. 197/1998 Sb.) a navazujícími vyhláškami č. 132/1998 Sb., kterou se provádí některá ustanovení stavebního zákona a č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Vybírám opět jen ta ustanovení, která souvisejí s požární bezpečností komínů a tepelných zařízení. Dotýká-li se řízení podle stavebního zákona zájmů chráněných zvláštními předpisy (např. zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění), rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánu státní správy, který chráněné zájmy hájí (od 1.1.2000 Hasičský záchranný sbor). Dotčený orgán státní správy může svůj souhlas vázat na splnění podmínek stanovených ve svém rozhodnutí (stanovisku, vyjádření, souhlasu, posudku apod.) v souladu se zvláštním zákonem, na jehož podkladě je oprávněn zájem chránit. Projektová dokumentace stavby (projekt), která se předkládá ke stavebnímu řízení musí obsahovat rovněž souhrnnou technickou zprávu, ze které musí být zřejmé mimo jiné i požárně � bezpečnostní řešení. K ústnímu jednání spojenému s místním šetření se mimo jiné předkládají doklady o výsledcích předepsaných zkoušek a měření o způsobilosti provozních zařízení k plynulému a bezpečnému provozu.

Stavba musí být provedena a navržena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro zamýšlené využití a současně splnila základní požadavky, kterými jsou -
mechanická odolnost a stabilita
požární bezpečnost
ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí
ochrana proti hluku
bezpečnost při užívání
úspora energie a ochrana tepla

Stavba musí splňovat tyto požadavky při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu předpokládané existence. Tyto požadavky jsou již v souladu se Směrnicí rady ES č.89/106/EEC o přizpůsobení právních a správních předpisů členských států ve věci stavebních výrobků (interpretační dokument č. 2 - požární bezpečnost staveb).

Zákon č. 22/1997 Sb.

Vlastnosti výrobků pro stavbu, mající rozhodují význam pro výslednou kvalitu stavby, musí být ověřeny podle příslušných předpisů. Zvláštními předpisy je např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů a zákon č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí.

Podle zákona č. 22/1997 Sb. jsou vytvářeny ČSN. Norma je technický standard (technická specifikace) s uplatněním dosaženého stupně vědecko-technického poznání udávající optimální požadavky na výrobky, resp. další technicko-administrativní úkony nebo činnosti. Od 1.1.2000 jsou všechny technické normy doporučené. Naplnění požadavku (obsahu) doporučené technické normy se považuje za splnění obecných požadavků vyplývající z technických (právních) předpisů. Od technické normy se lze odchýlit za předpokladů, že u odchylného řešení bude prokázáno dosažení stejné nebo vyšší požadované úrovně a bude tak dodržen obecný požadavek stupně ochrany vyplývající z obecného předpisu.